Pařeniště: Tajemství zahrádkářů pro bohatou úrodu i v chladných měsících

Typy pařenišť

Existuje mnoho různých typů pařenišť, které se liší materiálem, konstrukcí a určením. Mezi nejběžnější patří:

Dřevěná pařeniště jsou klasickou volbou, která je relativně levná a snadno se staví. Dřevo je přírodní materiál, který dobře izoluje teplo, ale je náchylné k hnilobě a vyžaduje pravidelnou údržbu.

Kovová pařeniště jsou odolnější a trvanlivější než dřevěná, ale mohou být dražší. Kov také není tak dobrý izolant jako dřevo, takže je potřeba věnovat pozornost větrání, aby se zabránilo přehřívání.

Plastová pařeniště jsou lehká, cenově dostupná a snadno se s nimi manipuluje. Plast je odolný vůči hnilobě a nevyžaduje žádnou zvláštní údržbu. Na druhou stranu, plast není tak odolný vůči poškození jako dřevo nebo kov.

Kromě materiálu se pařeniště liší i konstrukcí. Můžeme je rozdělit na:

Nízká pařeniště, která jsou vhodná pro pěstování plodin s nízkým vzrůstem.

Vyvýšená pařeniště, která usnadňují přístup k rostlinám a zlepšují odvodnění.

Pařeniště s okny, která umožňují lepší regulaci teploty a vlhkosti.

Při výběru pařeniště je důležité zvážit, jaké plodiny v něm chcete pěstovat, kolik máte prostoru a jaký máte rozpočet. Pokud si nejste jisti, jaký typ pařeniště je pro vás ten pravý, poraďte se s odborníkem v zahradnictví.

Výhody pěstování v pařeništi

Pěstování v pařeništi, ať už se jedná o jednoduchou konstrukci z dřevěných rámů a fólie, nebo o sofistikovanější systém se sklem či polykarbonátem, s sebou nese nesporné výhody. Pařeniště vytváří pro rostliny mikroklima, které jim umožňuje nastartovat růst dříve na jaře a pokračovat v něm déle na podzim. Teplota uvnitř pařeniště je oproti venkovnímu prostředí výrazně vyšší, a to i bez použití dodatečného vytápění. Toho dosahujeme díky tzv. skleníkovému efektu, kdy sluneční záření prochází sklem nebo fólií a ohřívá půdu a vzduch uvnitř. Pařeniště také poskytuje rostlinám ochranu před nepříznivými vlivy počasí, jako jsou silný vítr, přívalové deště nebo krupobití. Mladé rostlinky jsou tak chráněny před poškozením a mají ideální podmínky pro zdravý růst.

Nevýhody pařenišť

Pařeniště sice představují cenově dostupnější variantu pro předpěstování rostlin a prodloužení pěstební sezóny, ale ve srovnání se skleníky s sebou nesou i některé nevýhody. Omezený prostor pařeniště může být limitující pro pěstitele s větší zahradou nebo pro ty, kteří chtějí pěstovat větší druhy rostlin. Vzhledem k menší velikosti je zde také náročnější udržovat optimální teplotu, a to zejména během chladných nocí a v průběhu dne, kdy může docházet k prudkým výkyvům teplot. Na rozdíl od skleníků, které obvykle disponují ventilačními systémy, je u pařenišť regulace vlhkosti a proudění vzduchu obtížnější, což může vést k vyššímu riziku vzniku plísní a dalších chorob rostlin.

Výběr správného pařeniště

Při výběru mezi pařeništěm a skleníkem je potřeba zvážit několik faktorů. Velikost je klíčová - pokud máte málo místa, pařeniště je ideální volbou. Pro pěstování většího množství rostlin nebo dokonce celoroční pěstování je skleník lepší variantou. Cena je dalším důležitým faktorem. Pařeniště jsou obecně levnější než skleníky. Jednoduché pařeniště si můžete postavit i svépomocí. Mobilita pařeniště je výhodou, pokud chcete měnit jeho umístění v průběhu roku. Skleníky jsou obvykle statické. Zvažte také náročnost údržby. Pařeniště vyžadují pravidelné větrání a zalévání, skleníky mohou být vybaveny automatickými systémy.

Stavba pařeniště svépomocí

Pařeniště a skleník, ačkoliv se zdají podobné, se liší především svou konstrukcí a využitím. Zatímco pařeniště je jednodušší stavbou určenou k rychlení růstu rostlin na jaře, skleník nabízí celoroční pěstování díky své robustnější konstrukci a možnosti regulace teploty. Stavba pařeniště svépomocí je poměrně jednoduchá a zvládne ji i méně zkušený kutil. Základ tvoří dřevěný rám, který se následně pokryje průhledným materiálem, nejčastěji fólií. Důležité je zvolit vhodné umístění, ideálně na slunném místě chráněném před větrem. Pařeniště je vhodné pro předpěstování sazenic, pěstování salátů, ředkviček a dalších druhů zeleniny, které snáší nižší teploty. Stavba skleníku je již náročnější a vyžaduje více plánování a materiálů. Základem je pevná konstrukce, nejčastěji z kovu nebo dřeva, která se následně zasklí. Skleník umožňuje pěstování i náročnějších druhů rostlin a to po celý rok. Při stavbě pařeniště i skleníku je důležité dbát na kvalitní materiály a precizní zpracování, aby stavba byla stabilní a odolná povětrnostním podmínkám.

Materiály na stavbu pařeniště

Při výběru materiálů pro stavbu pařeniště nebo skleníku je potřeba zvážit několik faktorů: odolnost vůči povětrnostním podmínkám, propustnost světla, cenu a náročnost na údržbu. Dřevo je tradiční a oblíbený materiál pro svou dostupnost, snadnou opracovatelnost a estetický vzhled. Pro konstrukci se hodí smrkové nebo borovicové dřevo ošetřené impregnací proti hmyzu a houbám. Nevýhodou dřeva je jeho omezená životnost a potřeba pravidelné údržby. Plast, konkrétně polykarbonát nebo PVC desky, představuje moderní a odolnou alternativu. Plastové desky jsou lehké, snadno se s nimi manipuluje a vynikají dlouhou životností a odolností vůči povětrnostním vlivům. Navíc poskytují dobrou tepelnou izolaci. Nevýhodou může být vyšší pořizovací cena. Hliník se používá pro konstrukci pevných a odolných skleníků. Hliníkové profily jsou lehké, stabilní a bezúdržbové. Skleníky s hliníkovou konstrukcí se hodí pro náročnější pěstitele, kteří hledají dlouhodobé řešení. Nevýhodou může být vyšší cena a horší tepelněizolační vlastnosti oproti dřevu nebo plastu.

Větrání a stínění pařeniště

Pro zdravý růst rostlin v pařeništi i skleníku je nezbytné zajistit optimální klima, a to včetně správného větrání a stínění. Pravidelné větrání pomáhá snižovat teplotu a vlhkost uvnitř, což omezuje riziko vzniku plísní a chorob. V horkých letních dnech je vhodné větrat intenzivněji, a to i v noci. Naopak v chladnějších obdobích stačí větrat jen krátce a opatrně, aby nedošlo k prochladnutí rostlin. Kromě větrání je důležité myslet i na stínění, které chrání rostliny před přímým slunečním zářením, jež by mohlo způsobit popálení listů. Stínění je vhodné zejména v poledních hodinách a během horkých letních dnů. Existuje mnoho způsobů, jak pařeniště či skleník stínit, například pomocí stínovacích sítí, rohoží, nátěrů nebo fólií. Při výběru vhodné metody stínění je důležité zohlednit typ pěstovaných rostlin a intenzitu slunečního záření v dané lokalitě.

Zalévání rostlin v pařeništi

Zalévání rostlin je v pařeništi stejně důležité jako ve skleníku, ale vyžaduje specifický přístup. Vzhledem k menšímu objemu půdy v pařeništi a často i k absenci automatických zavlažovacích systémů je potřeba věnovat zálivce zvýšenou pozornost. Zásadní je pravidelnost a přiměřenost. Přílišná zálivka může vést k hnilobě kořenů, zatímco nedostatek vody rostliny oslabuje a snižuje jejich výnosnost.

Frekvence a intenzita zálivky se liší v závislosti na druhu pěstovaných rostlin, materiálu pařeniště a venkovních teplotách. Obecně platí, že rostliny zaléváme tehdy, když je vrchní vrstva půdy suchá. Důležité je zalévat ráno, aby měly rostliny dostatek času na oschnutí před nocí, kdy se v pařeništi zvyšuje vlhkost a s ní i riziko vzniku plísní.

Pro zalévání v pařeništi je ideální používat konvičku s jemnou sprškou, která nepoškodí mladé rostlinky a zajistí rovnoměrné rozvedení vody. Vodu lijeme přímo ke kořenům rostlin a snažíme se vyhnout smáčení listů.

Teplota a vlhkost v pařeništi

Udržování optimální teploty a vlhkosti je v pařeništi i skleníku naprosto zásadní pro zdravý růst rostlin a bohatou úrodu. Teplota ovlivňuje fotosyntézu, klíčení semen a celkový vývoj rostlin. Většina plodové zeleniny, jako jsou rajčata, papriky a okurky, preferuje denní teplotu mezi 24-27 °C a noční teplotu okolo 18-21 °C. Pro pěstování salátu, špenátu a dalších druhů zeleniny, které mají rády chladnější prostředí, je ideální teplota okolo 18-21 °C. Vlhkost vzduchu je neméně důležitá, protože ovlivňuje schopnost rostlin přijímat živiny a odolávat chorobám. Vysoká vlhkost podporuje rozvoj houbových chorob, naopak nízká vlhkost může vést k vadnutí rostlin. Ideální vlhkost v pařeništi a skleníku se pohybuje mezi 60-80 %. Pro regulaci teploty a vlhkosti existuje několik osvědčených metod. Pravidelné větrání pomáhá snižovat teplotu a vlhkost, naopak zavlažování a rosení rostlin vlhkost zvyšuje.

Vlastnost	Pařeniště	Skleník
Velikost	Malá až střední	Střední až velká
Cena	Nižší	Vyšší
Mobilita	Vysoká	Nízká
Výška rostlin	Omezená	Méně omezená

0 Hnojení rostlin v pařeništi

Pěstování rostlin v pařeništi a skleníku nám umožňuje prodloužit si pěstitelskou sezónu a vychutnat si čerstvou zeleninu i v chladnějších měsících. Pro zdravý růst a bohatou úrodu je ale potřeba rostlinám dodat potřebné živiny. Hnojení v pařeništi a skleníku se liší od hnojení na záhonech, a to především kvůli uzavřenému prostředí a intenzivnějšímu pěstování. V omezeném prostoru pařeniště a skleníku se živiny z půdy rychleji vyčerpávají. Proto je důležité hnojit pravidelně a v menších dávkách.

Před samotným hnojením je vhodné nechat si udělat rozbor půdy, který nám napoví, jaké živiny v půdě chybí. Na základě výsledků pak můžeme zvolit vhodné hnojivo. Vybírat můžeme z hnojiv organických, jako je kompost nebo hnojůvka, nebo hnojiv minerálních, která dodají rostlinám potřebné živiny v koncentrované formě. Při hnojení v pařeništi a skleníku je důležité dbát na správné dávkování. Příliš mnoho hnojiva může rostlinám spíše uškodit, a to i v případě organických hnojiv. Vždy se řiďte pokyny na obalu hnojiva a v případě nejistoty se poraďte s odborníkem.

1 Ochrana rostlin před škůdci

Pěstování rostlin v chráněném prostředí, jako jsou pařeniště a skleníky, s sebou přináší řadu výhod, ale i výzev. Jednou z nich je bezesporu ochrana rostlin před škůdci. V uzavřeném a často teplém prostředí se škůdci množí rychleji a snadněji napadají oslabené rostliny. Mezi nejčastější nezvané hosty patří mšice, molice, svilušky, třásněnky a smutnice. Pravidelná kontrola rostlin je základem úspěchu. Všímejte si drobných živočichů na listech, deformací, skvrn a změn barvy. Pokud škůdce objevíte včas, máte větší šanci rostliny zachránit. Existuje celá řada metod, jak se škůdců zbavit. Mezi ty nejpřirozenější patří nasazení jejich přirozených nepřátel, jako jsou slunéčka, zlatoočka nebo dravé vosičky. Vhodným prostředím pro užitečný hmyz podpoříte výsadbou aromatických bylin a květin. V boji se škůdci vám pomohou i postřiky z rostlinných výluhů, například z kopřiv, česneku nebo pelyňku.

Pařeniště je jako malé království, kde vládne teplo a světlo, a kde se i uprostřed zimy probouzí život.

Božena Němcová

2 Zimní uskladnění pařeniště

S příchodem zimy a kratších dnů je na čase myslet na zazimování vašeho pařeniště. I když se může zdát lákavé nechat ho jen tak, správné zazimování prodlouží jeho životnost a zajistí, že bude připravené na další pěstitelskou sezónu. Na rozdíl od skleníků, které jsou určeny k celoročnímu užívání, pařeniště poskytují ochranu rostlinám primárně v chladnějších měsících, na jaře a na podzim. Zima pro ně představuje náročné období, a proto je důležité věnovat jim dostatečnou péči před příchodem mrazů.

Začněte důkladným úklidem. Odstraňte všechny zbytky rostlin, zeminy a nečistot, abyste předešli šíření chorob a škůdců. Dřevěné části pařeniště zkontrolujte, zda nejsou poškozené a v případě potřeby je opravte nebo natřete ochranným nátěrem.