Sléz: Bylina, která pohladí na duši i na těle

Sléz: Léčivka z přírody

Sléz je fakt zajímavá kytka z rodiny slézovitých, co léčí už od pradávna. Říká se mu latinsky Althaea, což pochází z řeckýho altho - prostě léčit. Roste hlavně u nás v Evropě a v Asii, a není s ním vůbec žádná věda. Když ho chceš použít na léčení, nasbírej si hlavně květy a listy, někdy se hodí i kořen. Je v něm spousta užitečnejch látek jako slizy, třísloviny a flavonoidy, díky kterým umí zklidnit a zahojit záněty. Když tě trápí kašel, průdušky nebo tě škrábe v krku, udělej si z něj čaj - ty slizový látky vytvoří na sliznicích takovej ochrannej film. Můžeš ho použít i zvenku - dát si obklad na odřeniny, spáleniny nebo když tě něco svědí a je zanícený. Je tak jemnej, že ho můžou používat i děti nebo těhotný. Ale když čekáš mimčo, radši se nejdřív zeptej doktora.

Popis a druhy slézu

Sléz, kterýmu se latinsky říká Malva, je kytka, co má přes třicet druhů. Patří do rodiny slézovitých (Malvaceae). Poznáte ho podle kytek s pěti okvětníma lístkama, který vypadaj jako srdíčka. Květy slézu můžou bejt různě barevný - bílý, růžový, červený nebo fialový. Plod je placatej a rozpadá se na malý kousky, v každým je semínko. Sléz najdete v Evropě, Asii a nahoře v Africe. Má rád sluníčko a potřebuje dobrou, živnou půdu, co propouští vodu. Některý druhy se pěstujou na okrasu do zahrádky, jiný zase používaj bylinkáři na léčení.

Výskyt a pěstování

Sléz je fakt běžná kytka, co ji potkáš všude v Evropě i Asii. Najdeš ji na výsluní a na suchých flecích - na loukách, pastvinách, u cest a na různých zanedbaných místech. Tahle rostlinka má ráda kyprou půdu, co je napůl hlína, napůl písek, a musí v ní být dost živin. Když si ho chceš vypěstovat doma na zahrádce, můžeš ho zasít ze semínek nebo rozdělit trsy. Semínka dávej do země na jaře nebo na podzim, ale koukej, ať má dost sluníčka a občas ho zalij. Je to vlastně docela odolnej prevít - přežije vedro i zimu. Když ho chceš použít na léčení, nasbírej si květy a listy, nejlíp když neprší. Květy pak usuš někde ve stínu nebo je můžeš sušit uměle, ale ne víc než na 40 stupňů. Když to uděláš správně, květy si nechají tu svoji pěknou modrofialovou barvu.

Léčivé účinky slézu

Sléz je fakt super bylinka z rodiny slézovitých, co už odpradávna pomáhá lidem. Má v sobě takový slizovitý materiál, kterej vytvoří na sliznicích ochrannou vrstvičku. Díky tomu chrání průdušky a krk před podrážděním, takže když máš kašel, zánět průdušek nebo tě bolí v krku, sléz ti pomůže. Je taky skvělej na zažívání. Ten sliz v něm uklidňuje podrážděnej žaludek a střeva, takže když máš vředy, zánět žaludku nebo podrážděný střeva, je to tvůj kámoš. Navíc umí bojovat se zánětem a pomáhá hojit rány. Můžeš ho dát i zvenčí jako obklad na malý ranky, spáleniny, ekzém nebo pupínky.

Použití v lidovém léčitelství

Sléz je už od pradávna super bylinka, kterou naše babičky používaly na všechno možný, hlavně když je štvalo škrábání v krku. Je v něm totiž takovej sliz, kterej na sebe chytá vodu a dělá ochrannou vrstvu. Díky tomu ti sléz fakt dobře uklidní podrážděný krk, přestaneš kašlat a líp se ti bude vykašlávat. Proto ho lidi berou, když je skolí rýmička, chřipka nebo angína. A nejen to - sléz je taky super kámoš pro tvoje břicho. Pomůže ti, když máš problémy se žaludkem, třeba vředy nebo když tě pálí žáha. Můžeš ho dát i zvenku jako obklad, když se někde říznež, spálíš nebo máš zanícenou kůži. Takže sléz je prostě takovej domácí doktor, kterýho bys měl mít vždycky po ruce.

Sléz, bylina skromná a nenápadná, ukrývá ve svých květech krásu něžnou a křehkou, podobnou jitřní rose.

Hana Urbanová

Sléz v kosmetice

Sléz, hlavně ten lesní, je fakt zajímavá kytka ze slézovitý rodiny, kterou lidi používaj už celý staletí jak v léčitelství, tak v kosmetice. Je v něm spousta užitečnejch látek jako slizy, třísloviny a antioxidanty, který dělaj dobře kůži i vlasům. Ty slizový látky vytvoří na kůži takovej ochrannéj film, kterej ji zvlhčuje a uklidňuje. To je super hlavně pro ty, co maj suchou, citlivou nebo podrážděnou kůži. Sléz se proto často cpou do věcí na ekzémy, lupénku nebo akné. Třísloviny zas fungujou tak, že stahujou póry a hlídaj, aby se nedělal moc velkej maz. Proto je sléz dobrej i na mastnou a problematickou pleť. Antioxidanty v něm zas chráněj kůži před volnejma radikálama a stárnutím. Najdeš ho v krémech, mastech, pleťovkách, šampónech, kondicionérech a dalších kosmetickejch věcech. Klidně si z něj můžeš udělat i domácí masku nebo si s ním připravit koupel.

Vlastnost	Sléz lesní (Malva sylvestris)	Sléz přehlížený (Malva neglecta)
Barva květů	Růžovofialové s tmavými žilkami	Bledě růžové až bělavé
Velikost květů	Až 5 cm v průměru	Do 2,5 cm v průměru
Tvar listů	Laločnaté, s 5-7 laloky	Okrouhle ledvinovité, mělce laločnaté

Recept: Čaj ze slézu

Sléz, kterýmu se taky říká babí sléz, je taková fajn kytka z rodiny slézovitých, co ji lidi používaj už celý staletí jako lék. Latinsky se tomu říká Malva sylvestris. Najdeš ho všude možně - na loukách, pastvinách a na kraji lesů, a to jak v Evropě, tak v Asii. Květy, listy i kořeny tohodle slézu maj v sobě takový slizový látky, který dokážou uklidnit a pomoct proti zánětu. Když si uděláš čaj ze slézu, pomůže ti s kašlem, bolavým krkem, zánětem průdušek a dalšíma problémama s dýcháním. Ty slizový látky v čaji vytvoří na sliznicích takovej ochrannej film, kterej uklidní podráždění a zmírní zánět. Čaj ze slézu chutná docela příjemně, je trochu nasládlej a můžou ho pít děti i dospělí. Je to prostě moc pěkná a užitečná bylinka, která by ti doma v lékárničce rozhodně neměla chybět.